Jak připravit článek

Dovolujeme si vás požádat, aby soubory zasílané redakci splňovaly následující podmínky v oblasti formátu, poznámek pod čarou a jiných grafických materiálů nebo fotografií a informací:

Formát textu

  1. Rozsah studií by neměl překročit 1 vydavatelský arch (okolo 40 000 znaků počítaných s poznámkami pod čarou i s mezerami, čili okolo 18 až 20 stran), napsaný v Times New Roman 12 pt, řádkování 1,5;
  2. Recenze by neměla překročit 25 000 znaků počítaných tak, jak je uvedeno výše (okolo 9–10 stran);
  3. Očekáváme text zarovnaný, s předsazením 1,25;
  4. Poznámky musejí být zapsány rovněž v Times New Roman, 10 pt, řádkování 1;
  5. Pokud studie obsahuje grafický materiál (ilustrace, diagramy, fotografie), prosíme autory, aby jej připojili v samostatném souboru; v hlavním textu zaznačí – číselným odkazem – místa, ve kterých se materiál má nacházet. Autor je odpovědný za získání povolení pro tisk ilustračního materiálu;
  6. V názvu souboru prosíme uvést příjmení nebo první slova titulu;
  7. Vyžadujeme formáty souborů typu *.rtf nebo *.doc (nepřijímáme texty zapsané v jiných formátech).


První strana

Na první straně prosíme umístit následujících informací:

  1. Titul (zarovnaný na střed) v polštině a v angličtině;
  2. Jméno a příjmení autora (zarovnané na střed);
  3. Kontaktní informace (zarovnané na střed): univerzita, ústav, e-mail;
  4. Zarovnané na střed: datum přihlášení (levá strana) a datum recenze a souhlasu (pravá strana) ;
  5. Abstrakt (5–6 řádků) v angličtině spolu s 5 klíčovými slovy (před textem studie, zarovnané).

Na konci studie

  1. Shrnutí ve slovanském jazyce (okolo 500 znaků včetně mezer), o jehož literatuře studie pojednává, spolu s klíčovými slovy v témže jazyce;
  2. Shrnutí v angličtině (okolo 500 znaků včetně mezer);
  3. Indexy jmen: samostatně autorů a samostatně překladatelů;
  4. Krátká bibliografická poznámka: vědecká hodnost, jméno a příjmení, datum a místo narození, působiště, badatelské zájmy, nejnovější publikace. Vzor poznámky:

Leszek Małczak – narozený v roce 1971 v Lublinci, habilitovaný doktor, odborný asistent v Ústavu teorie literatury a překladu IFS UŚ, badatel v oblasti jihoslovanských literatur, zabývající se především chorvatskou literaturou a kulturou, jeho badatelské zájmy se soustřeďují kolem fenoménu regionalismu, polsko-chorvatských kulturních kontaktů, literární a kulturní komparatistiky a historie, teorie i praxe překladu. Vydal mezi jinými monografie s názvem Wiatr w literaturze chorwackiej. O figurze literackiej wiatru w XIX- i XX-wiecznym piśmiennictwie chorwackim strefy śródziemnomorskiej (2004) i Croatica. Literatura i kultura chorwacka w Polsce w latach 1944–1984 (2013); je spoluredaktorem antologie současného srbského dramatu Serbska ruletka (2011) a výboru ze současného chorvatského dramatu Kroatywni (2012).

Bożena Tokarz, narozená v roce 1946 v Lodži, řádná profesorka v Ústavu slovanské filologie Slezské univerzity; badatelka o polské a slovinské literatuře 20. století; zabývá se teorií literatury, komparatistikou, teorií překladu, historickou poetikou. Mimo jiné autorka knih Teoria literatury. Metodologia badań literackich. Katowice 1980. ss. 329 (spoluautor: S. Zabierowski);  Mit literacki. Od mitu rzeczywistości do zmiany substancji poetyckiej. Wyd. „Śląsk”. Katowice 1983, ss. 327; Poetyka Nowej Fali. Wyd. UŚ Katowice 1990, ss. 231; Wzorzec, podobieństwo, przypominanie. (Ze studiów nad przekładem artystycznym). Wyd. Śląsk. Katowice 1998, ss. 163; Między destrukcją a konstrukcją. O poezji Srečka Kosovela w kontekście konstruktywistycznym. Wyd. UŚ. Katowice 2004, ss. 227; Spotkania. Czasoprzestrzeń przekładu artystycznego. Wyd. UŚ. Katowice 2010, 274 ss. Hlavní redaktorka série s tematikou teorie překladu (Przekłady Literatur Słowiańskich).

Studie prosíme zasílat elektronickou poštou na adresu: plsprzeklady@gmail.com

Pravidla ke psaní poznámek byly stanoveny Vydavatelstvím Slezské univerzity v Katovicích.

Základní bibliografický záznam:

J. Kowalski: Historia Górnego Śląska. Warszawa 2008, s. 35.

Zápis jmen a příjmení

V poznámkách pod čarou nebo v závěrečných poznámkách neužíváme celých jmen autorů, ale podáváme je jen ve formě zkratky – iniciály s tečkou. Pokud autor citované práce má dvě jména, záznam iniciál má pak tuto podobu: J.A. Kowalski. Ve shodě se zásadami polské ediční normy by se mezi iniciálami neměla objevit mezera. Stejná zásada se týká zápisu jmen psaných s pomlčkou (tiretem), např. H.-G. Gadamer. Doporučujeme, aby všechna příjmení, která se objevují v bibliografickcýh záznamech, byla pravidelně tištěna kapitálkami. Způsob, jak je vytvořit: postačí označit příjmení, např. autora, a současně zmáčknout zkratku na klávesnici shift + ctrl + k (skrót dla programu MS Word). Velmi prosíme, aby příjmení autorů nebyla zvýrazňována mezerami mezi jednotlivými literami. Prosíme rovněž nepsat příjmení VERSÁLKAMI (velkými literami).

Poznámky americkým systémem – prosíme vyhýbat se jim!

V části studií je používán tzv. americký systém odkazů. V závěrečné bibliografii by měly mít jednotlivé záznamy publikací následující typ zápisu:

Adamczyk A.F., 1990: Wpływ górnictwa na wody podziemne. „Socjologia” z. 32, s. 41–46.

Bibliografický odkaz v odkazech v americkém systému musí být zapsán následovně:

A.F. Kowalski (2002) lub (Kowalski, 2002) bądź (Plan sytuacyjny…, 2001).

Pokud má být odkaz v textu doplněn o informaci o straně, lze to provést následujícími způsoby: buď uvedením strany po dvojtečce, nebo za zkratkou s. po čárce.

(Kowalski, 2002, s. 15)
(Kowalski, 2002: 15)

Texty nezformátované podle výše uvedených požadavků nebo neobsahující všechny informace nebudou přijímány.

Nevyžádané materiály nebude redakce vracet.