Przekłady czesko-polskie i polsko-czeskie

PRZEKŁADY CZESKO-POLSKIE I POLSKO-CZESKIE

T. 1. Cz.1. Wybory translatorskie 1990-2006

Izabela Mroczek: O recepcji tłumaczeń czeskiej literatury bestsellerowej w Polsce (na przykładach tłumaczeń książek Michala Viewegha, Ireny Obermannovej i Haliny Pawlowskiej) pobierz [read more=”Rozwiń” less=”Zwiń”] Translated Title: About reception of translations of Czech bestseller literature to Polish (based on translations of Michal Viewegh’s, Irena Obermannova’s and Halina Pawlowska’s books). Author Name: Izabela Mroczek, Uniwersytet Śląski, izabela.mroczek@us.edu.pl. Language: Polish. Issue: 1 (1)/2009. Page Range: 131-140.

Résumé: Českou tzv. bestsellerovou literaturu reprezentují v polském překladu knihy Michala Viewegha, Ireny Obermannové a Haliny Pawlowské. Tito autoři vyvolávají v domacím kontextu jednoznačné kulturní konotace (jako autoři a zároveň jako televizní moderatoři). I když v nedalekém, českém prostředí jejich kniny jsou extremálně populární, v Polsku zmínění autoři jsou malém neznámí. Důvody k takové situaci můžeme hledat na několika úrovních: v nedostatku marketinkových akcí, které by měly doprovázet vydání jejich knih v Polsku, v nedostatku informací o samotných autorech, v existování v polském svědomí určitého vzorce české literatury a kultury, v jehož důsledku se přijímá vysokoartistická literatura, a znehodňocuje literatura bestsellerového rázu.

Summary: Czech so called „bestseller literature” is represented in Polish readers’ enviroment by translations of Michal Viewegh’s, Irena Obermannová’s and Halina Pawlowská’s books. These authors are celebrities in Czech Republic, their activity (both as writers and TV programms’ moderators) evokes distinct cultural connotation. Their books are extremally popular and best selling on domestic market. But in Poland all these authors are slightly known. We can find reasons of such situation in many levels: in a lack of marketing actions accompanying their books on Polish market, lack of information about these authors, in an existence of pattern of Czech culture and literature in Polish readers’ consiousness that approves high artistic literature and depreciates bestseller literature. [/read]

Józef Zarek: O polskich przekładach nowej czeskiej „powieści praskiej” (M. Ajvaza, D. Hodrovej, J. Topola) pobierz [read more=”Rozwiń” less=”Zwiń”] Translated Title: About Polish translations of a new Czech „Prague novel” (M. Ajvaz, D. Hodrová, J. Topol). Author Name: Józef Zarek, Uniwersytet Śląski, jozef.zarek@us.edu.pl. Language: Polish. Issue: 1 (1)/2009. Page Range: 113-130.

Résumé: Článek věnuje pozornost úskalím překladu nové „pražské literatury”. Analizuje polské překlady tří románů: Hodrové Podobojí, Ajvazova Druhého města a Topolovy Sestry. Zdůrazňuje, že promíchání stýlů, konvencí, světů L. Engelking ovládá téměř vzorně, vybírá však i pracovní postupy, jež oslabují vztah textů k pražské tradici a topografii. Pražský kontext je zde důležitý jako východisko, avšak v překladatelově strategii je často oblast zvláštního podřazena srozumitelnosti, tedy obecnému významu.

Summary: The article engages attention to the translation problems of a new „Prague literature”. It analyzes three polish translations of the following novels Podobojí by Hodrová, Druhé město by Ajvaz and Sestra by Topol. It underlines that L. Engelking overcame almost perfectly mixture of the styles, convention, words; but on the other hand he chooses the solutions that weaken the relation between Prague tradition and topography. The Prague context is important as a starting point, however in a translator strategy Prague specific is often subordinated to a general meaning. [/read]

T. 2. Cz. 1. Formy dialogu międzykulturowego w przekładzie artystycznym 

Izabela Mroczek: Gottland Mariusza Szczygła w czeskim przekładzie i jego czeska recepcja pobierz[read more=”Rozwiń” less=”Zwiń”]

Translated Title: Český překlad Gottlandu Mariusze Szczygła a jeho česká recepce / Czech translation of Mariusz Szczygieł’s Gottland and its Czech reception. Author Name: Izabela Mroczek, Instytut Filologii Słowiańskiej Uniwersytet Śląski, izabela.mroczek@us.edu.pl.  Language: Polish. Issue: 2 (1)/2011. Page Range: 203-212.

Résumé: Gottland Mariusze Szczygła ukazuje současné dějiny Česka a Československa formou popisu „osobních historií” lidí, kteří jsou neznámí nebo skoro neznámí v Polsku. Mezi nimi najdeme: Tomáše Bat’u, Lídu Baarovou, Otakara Šveca, Karla Fabiána, Martu Kubišovou nebo Evalda  chorma. Čeští kritici zdůrazňují, že tato kniha ukazuje charakter Čechů, stává se zrcadlem pro české kompexy a traumata. Neobyčejná popularita Gottlandu v Čechách dokazuje, že Češi pořád touží po publikacích, které jím pomůžou popsát jejich současnou identitu a pozicí mezi evropskými národy. Na okraji této popularity lze zdůraznit, že v obou knihách — v originálu a v jeho českém překladu, provedeném Helenou Stachovou — najdeme mnoho rozdílů: nejen u dat a jmén, ale také v citacích a dialozích uvedených do polského vydání v českém překladu Mariusze Szczygła.

Summary: Mariusz Szczygieł’s Gottland presents Czech modern history by descripting “private stories” of people, that are unknown or slightly known in Poland. Among them we can find: Tomáš Bat’a, Lída Baarová, Otakar Švec, Karel Fabián, Marta Kubišová and Evald Schorm. Czech critiques underline, that this book shows the character of Czech nation, is a mirror of Czech complexes and traumas. An enormous popularity of Gottland in Czech Republic proves, that Czechs still need publications, which could help with describing their modern identity and their position among European nations. Despite of its popularity, we can find many differences between original text and its Czech translation made by Helena Stachová: not only in dates and names, but also in citations and dialogues introduced to Polish book in Mariusz Szczygieł’s translation from Czech language. [/read]

Libor Pavera: Tłumaczenia niektórych tekstów współczesnej prozy polskiej na język czeski — przyczynek do dialogu kultur pobierz[read more=”Rozwiń” less=”Zwiń”]

Translated Title: Překlady některých textů současné polské prózy do češtiny — příspěvek k dialogu kultur / Translations of Certain Contemporary Polish Prose Works into Czech — a Contribution to the Dialogue between Cultures. Author Name: Libor Pavera, Akademia Techniczno-Humanistyczna w Bielsku Białej, lpavera @ath.bielsko.pl. Language: Polish. Issue: 2 (1)/2011. Page Range: 188-202.

Shrnutí: Autor studie se zabývá problematikou překládání současné polské literatury do češtiny po roce 1989. Připomíná některá fakta z literárního života posledních dvaceti let a analyzuje některé texty současné polské prózy, které byly přeloženy do češtiny. Překladům ani jejich překladatelům není garantováno, že překlady vyjdou tiskem, neexistuje ani systematické vydávání polské literatury v ČR. Na druhé straně se objevují vydané překlady, jež mohou českému čtenáři ukázat Poláka a současné Polsko v úplně jiném image než kdysi. Badatel připomíná prózu Masłowské, která českému čtenáři přiblíží subkulturu „dreserów”, což si vyžaduje od překladatele, který chce do cílového jazyka přeložit veškerý kontext, aby našel odekvátní styl a princip. Poněkud jinak se diskutuje o obrazu Poláků J. Witkowskiego, který se ve svých textech dívá na specifickou komunitu gayů. Konečně na posledním příkladu autor ukazuje, jak M. Szczygiel pohlíží z pohledu Poláka na dějiny Čechů v XX. století (próza Gottland). Autor připomíná rovněž fakt, že v obou literárních kulturách probíhají analogické procesy (tematika, výběr jazykových prostředků).

Summary: In his paper, the author deals with the topic of rendering the contemporary Polish  literature, created after the year 1989, into the Czech language. He reminds the reader of certain facts from the literary life of the last 20 years and analyses certain texts of the contemporary Polish prose which were translated into Czech. It is not guaranteed that the outcome of numerous translations will be ever printed. What is more, Polish literature is not systematically published in the Czech Republic. On the other hand, the translations which have been published may show a Czech reader Polish people and the contemporary Poland in a different light than it was done earlier. The researcher quotes D. Maslowska’s prose, who introduces a Czech reader to the subculture of „dreserzy”(„dresiarze”), which requires a translator to find an adequate style and language in order to render the whole context into the target language. Another approach to the issue of shattering the image of Poles has been taken by J. Witkowski, who looks at the specific gay community in his texts. Finally, in the last example, the author shows how M. Szczygiel, a Pole, views the Czech history in the XXth century (the prose Gottland). The author also mentions the fact that there have been analogical processes in both literary cultures (subject matter, selection of means of literature, etc.). [/read]

Lenka Vítová: Stylizacja na potoczność w przekładzie literatury czeskiej na język polski pobierz [read more=”Rozwiń” less=”Zwiń”]

Translated Title: Stylizace hovorovosti v překladech české literatury do polštiny / Stylization of colloquial language in Polish translations of Czech literaturę. Author Name: Lenka Vítová, Instytut Filologii Słowiańskiej Uniwersytet Śląski, Language: Polish. Issue: 2 (1)/2011. Page Range: 175-187.

Résumé:Česká literatura s bohatou tradicí využití příznakové stylizace hovorovosti a nářečnosti klade na překladatele do jazyků s méně rozvrstvenou stylistikou nemalé tvůrčí nároky — překladatelé musí nalézt vhodný protějšek pro vyjádření expresivity originálu. Autorka článku sledovala překladatelské strategie při řešení tohoto problému na příkladech překladů děl autorů, kteří různým způsobem využívají stylizace hovorovosti: Jaroslava Haška, Bohumila Hrabala, Jáchyma Topola a Ireny Douskové. Na základě srovnání originálu a překladu popsala, jak a nakolik se pokusili o vyjádření odpovídající originálu jednotliví překladatelé: v případě Haška Paweł Hulka-Laskowski, Józef Waczków a Antoni Kroh, v případě Hrabala Andrzej Czcibor-Piotrowski, Jan Stachowski a Piotr Godlewski, v případě Topola Leszek Engelking a v případě Douskové Joanna Derdowska. Autorka v závěru navrhla klasifikaci stylizace hovorovosti (dle formy a cíle užití): lidová (Hašek), estetizující (Hrabal), naturalistická (Topol), humoristická (Dousková) a poukázala na sílící potřebu jak nejpřesnějšího přeložení všech aspektů textu, včetně těch lišících se od národní tradice — shodně s názorovými proudy posledních let se v překladech objevuje stále více Jiného, v překladu dochází ke koperníkovskému obratu, před osvojením (světem viděným národním prizmatem) upřednostňujeme exotizaci (vlastní domov spatřený přes brýle celého světa).

Summary: Czech literature has traditionally made use of a distinctive stylization of colloquial language and dialect. This represents a significant challenge for translators into languages with less diverse stylistics as they seek to find a mode of capturing the original’s emotionality. This article explores translators’ strategies when dealing with this problem and uses examples of works by Jaroslav Hašek, Bohumil Hrabal, Jáchym Topol and Irena Dousková who stylize colloquial language in a variety of ways. The author uses a comparative analysis of the original and the translation to determine how and to what extent the individual translators achieved an adequate rendering of the original. The translators in question are Paweł Hulka-Laskowski, Józef Waczków and Antoni Kroh in the case of Hašek; Andrzej Czcibor-Piotrowski, Jan Stachowski and Piotr Godlewski in the case of Hrabal; Leszek Engelking in the case of Topol and Joanna Derdowska in the case of Dousková. In the conclusion the author suggests four categories of stylization of colloquial language (depending on its form and aim): folk (Hašek), aestheticizing (Hrabal), naturalist (Topol) and humorous (Dousková). She also argues that it is increasingly more important to provide as accurate a translation as possible of all the aspects of the text, including those that differ from the national tradition. This is in line with the latest trends when translations incorporate increasingly more of the Other and are characterized by a significant shift from adaptation (viewed through the national prism) to exoticization (viewing one’s home through the lenses of the whole world). [/read]

Józef Zarek: O tłumaczeniu czeskiej prozy autobiograficznej. Przypadek Ludvíka Vaculíka pobierz[read more=”Rozwiń” less=”Zwiń”]

Translated Title: K překladům české autobiografické prózy Vaculíkův případ / About translation of the Czech autobiographical prose The case of Ludvik Vaculik. Author Name: Józef Zarek, Instytut Filologii Słowiańskiej Uniwersytet Śląski, jozef.zarek@us.edu.pl. Language: Polish. Issue: 2 (1)/2011. Page Range: 163-174.

Résumé: Článek komentuje vztah polských překladatelů k Vaculíkovým románům, především k Českému snáři a Jak se dělá chlapec, z kterých ukázky najdeme v polských časopisech 80. a 90. let 20. století. Spojuje recepci Vaculíkova díla se vznikem a poklesem zájmu o český disent. Hledá v překladech i nepatrné stopy kulturního dialogu.

Summary: The article comments upon Polish translators attitude to the novel of the Czech prose writer Vaculik, especially Český snář and Jak se dělá chlapec, fragments of which can be found in Polish magazines of 80’s and 90’s in 20th century. The reception of this prose is linked with the formation and interest decline of the Czech opposition’s situation. The article searches for traces of cultural dialogue in translation attempts. [/read]

T. 3. Cz. 1. Bariery kulturowe w przekładzie artystycznym

Izabela Mroczek: Kilka uwag o czeskim przekładzie Pawia królowej Doroty Masłowskiej pobierz[read more=”Rozwiń” less=”Zwiń”]

Translated Title: Několik poznámek o českém překladu Paw królowej Doroty Masłowské / A few remarks on Czech translation of Dorota Masłowska’s Paw królowej. Author Name: Izabela Mroczek, Instytut Filologii Słowiańskiej, Uniwersytet Śląski, izabela.mroczek@us.edu.pl. Language: Polish. Issue: 2 (1)/2011. Page Range: 32-44. Klíčová slová: vulgarizovaný překlad, redundance v překladu, překladatelská chyba, kulturový transfer; Key words: vulgarization of the text, redundancy in translation, translating mistake, cultur trans­fer.

Résumé: Barbora Gregorová, překladatelka knižek Doroty Masłowské do češtiny, uvedla pro českého čtenáře velmi obtížnou pro překlad knižku — Paw królowej (Královnina šavle). Pokud srovná­me text originálu a překladu, najdeme několik druhů problémů, které se v českém textu našly, mezi nimi jsou: nečekaně silná rytmizace a vulgarizace textu, nesprávné použití obecné češtiny, redundance v překladu nebo chyby, jenž jsou výsledkem nepochopení překladatelkou textu orgi­nálu. Tyto problémy ale nediskvalifikují český překlad, protože nedominují nad vynalezavými, dokonce bravurními překladatelskými náměty Báry Gregorové.

Summary: Barbora Gregorová, translator of Dorota Masłowska’s books to Czech language, presented to Czech readers a novel very complicated to translate — Paw królowej (Czech title: Královni­na šavle). If we compare the text of original with the translation, we can find many groups of problems, which are present in Czech text, among them: unexpected strong rhythmization and vulgarization of the text, incorrect use of contemporary Czech language (obecná čeština), redun­dancy in translation or mistakes, which are the result of wrong understanding of original text by the translator. These problems do not disqualify Czech translation, because they do not dominate inventive, daring translating ideas of Bára Gregorová. [/read]

Lenka Németh Vítová: Czeski humor po polsku pobierz[read more=”Rozwiń” less=”Zwiń”]

Translated Title: Český humor polsky / Czech humour in Polish. Author Name: Lenka Németh Vítová, Uniwersytet Adama Mickiewicza w Poznaniu, lvitova@amu.edu.pl. Language: Polish. Issue: 2 (1)/2011. Page Range: 107-118. Klíčové slová: český smysl pro humor, česká literatura, Švejk, Cimrman, překlad: Key words: Czech sense of humour, Czech literature, Švejk, Cimrman, translation.

Résumé: V Polsku je velmi populární tzv. český humor. Otázka, jak je překládán, je zodpovídána na základě rozboru krátkých úryvků z Haškova románu o Švejkovi a hry Divadla Járy Cimrmana — dvou rozdílných typů humoru, se kterým se sami Češi ztotožňují natolik, že některé obraty přecházejí do každodenního jazyka. Analýza románu o Švejkovi ukázala zásadní rozdíl mezi první a poslední, už třetí verzí překladu — první překlad zaměňuje mnoho neutrálních obratů originálu na stylisticky zabarvené s konotacemi citového prožitku, třetí překlad přesně odráží příznakovost originálu; ale právě odstupňované zabarvení vyvolává prostřednictvím postupné konfrontace nesourodých prvků komický efekt. Analýza hry Divadla Járy Cimrmana dokázala, že humor týkající se převážně české identity může být tlumočený, ale ne přeložený. Oba příklady vedou k formulování dvou základních kulturních bariér v překladu: jazyková bariéra a bariéra tradice.

Summary: So-called Czech humour is very popular in Poland. This contribution analyzes short sections of Hašek’s novel about Švejk and a play by the Jára Cimrman Theatre in order to explore how hu­mour is translated. The chosen texts represent two different types of humour that Czechs identify with to such an extent that some expressions actually seep into everyday language. The analysis of the novel about Švejk suggests significant differences between the first and final (in fact third) translation into Polish. While the first translation replaces a number of originally neutral expres­sions with stylistically marked ones to denote emotional experiences, the third one reflects the original’s stylistic marks. Yet, it is the gradual use of these marks that brings about a comic ef­fect through the gradual confrontation of disparate elements. The analysis of the play by the Jára Cimrman Theatre shows that humour that mainly involves Czech identity can be interpreted but not translated. Both examples suggest two basic cultural barriers in translation: the language barrier and the barrier of tradition.[/read]

T. 1. Cz. 4. Bibliografia przekładów literatur słowiańskich (1990–2006)

Bibliografia przekładów literatury czeskiej w Polsce w latach 1990—2006 (Izabela Mroczek) pobierz

Bibliografia przekładów literatury polskiej w Czechach w latach 1990―2006 (Izabela Mroczek) pobierz

T. 4. Cz. 1. Stereotypy w przekładzie artystycznym

Józef Zarek: O Pepikach Mariusza Surosza po czesku pobierz [read more=”Rozwiń” less=”Zwiń”] Translated Title: Pepiki by Mariusz Surosz in Czech translation. Author Name: Józef Zarek, Uniwersytet Śląski, jozef.zarek@us.edu.plLanguage: Polish. Issue: 4 (1)/2013. Page Range: 129-139. Klíčová slova: překlad, biografický esej, stereotypy. Key words: translation, biographical essay, stereotypes.

Obsah: Knihu biografických esejů polského novináře Mariusze Surosze Pepíci. Dramatické století Čechů polskýma očima, která je věnována osudům a občas i tragickým životním volbám 17. významných osobností z dějin Československa a bojuje s polskými stereotypy Čecha, vydalo v překladu Pavla Weigla pražské nakladatelství Plus (2011). Čeští recenzenti ji staví vedle Szczygłovy knihy Gottland a hodnotí většinou pozitivně. Kritičtěji reagují obyčejní čtenáři. Článek hledá motivy, které vedly překladatele k balancování mezi strategiemi „exotizace” a „naturizace” textu a zdůrazňuje výsledky této volby. Bere v úvahu i ediční úroveň české publikace Surosze.

Summary: Mariusz Surosz’s biographical essays entitled: Pepiki. Dramatic century of Czechs — which portrays life and fate of several notable Czech personalities from XXth century, while trying to revise Polish stereotypes about Czechs — was translated by Pavel Weigl and published in 2011 by PLUS publishing house. Czech reviewers compared it to Gottland by Mariusz Szczygieł and accepted it well, though the average readers reacted more critically. The article identify causes which determined the translator’s choise to balance between „foreignization” and „domestication” of the text. It also points out consequences of that choice and finally notes the editorial level of Surosz’s Czech book. [/read]

T. 4. Cz. 2. Bibliografia przekładów literatur słowiańskich (2007—2012)

Bibliografia przekładów literatury czeskiej w Polsce w latach 2007—2012 (Paulina Juraszek) pobierz [read more=”Rozwiń” less=”Zwiń”]

Translated Title: The bibliography of translations of Czech literature in Poland from 2007 to 2012. Author Name: Paulina Juraszek, University of Silesia in Katowice, Institute of Slavic Studies. Language: Czech, Polish. Issue: 4 (2)/2014. Page Range: 125-197. Key words: Czech literature in Poland.[/read]

Bibliografia przekładów literatury polskiej w Czechach w latach 2007—2012 (Paulina Juraszek) pobierz [read more=”Rozwiń” less=”Zwiń”]

Translated Title: The bibliography of translations of Polish literature in Czech Republic from 2007 to 2012. Author Name: Paulina Juraszek, University of Silesia in Katowice, Institute of Slavic Studies. Language: Polish, Czech. Issue: 4 (2)/2014. Page Range: 201-244. Key words: Polish literature in Czech Republic.[/read]

T. 5. Cz. 2. Bibliografia przekładów literatur słowiańskich (2013)

Bibliografia przekładów literatury czeskiej w Polsce w 2013 roku (Joanna Mrzyk i Martyna Paszekpobierz

Bibliografia przekładów literatury polskiej w Czechach w 2013 roku (Katarzyna JagielskaAleksandra Peterpobierz

Dorota Żygadło‑Czopnik: „Jesteśmy blisko i coraz więcej o sobie wiemy”. Komentarz do bibliografii za lata 2007—2013 pobierz

T. 5. Cz. 1. Wzajemne związki między przekładem a komparastyką

Dorota Żygadło-Czopnik: Refrakcje literatury czeskiej wrocławskich wydawnictw Afera i Książkowe Klimaty pobierz [read more=”Rozwiń” less=”Zwiń”] Translated Title: Czech literature „refractions” of the two Wroclaw’s publishing houses: Afera and Książkowe Klimaty. Author Name: Dorota Żygadło-Czopnik, Uniwersytet Wrocławski, zydlo1@wp.plLanguage: Polish. Issue: 5 (1)/2014. Page Range: 149-159. Klíčová slova: manipulační škola, refrakce, patronát, překlad, nakladatelství. Key words:manipulation school, refraction, patronage, translation, publisher.

Resumé: Práce se zabývá teoretickým dílem translatologa André Lefevere, a aplikací jeho modelu v praktickém výzkumu. Základem práce je analýza činnosti dvou polských nakladatelství Afera a Książkowe Klimaty v kontextu děl Lefeverových. Nakladatelství Afera vzniklo v roce 2010 a Książkowe Klimaty v roce 2013, které za poslední rok vydalo 11 knih. Díky své činnosti dokážou seznamovat čtenářskou obec se zajímavými knihami pozoruhodných nových českých autorů. Samozřejmou podmínkou jejich práce je úzká a pečlivá spolupráce autorů a překladatelů s redaktory při přípravě textů se stejným ohledem na kvalitní grafickou úpravu. Díky tomu Afera a Książkowe Klimaty za dobu své existence získaly pověst vydavatele kvalitní beletristické literatury českého původu. Jejich cílovou skupinou jsou lidé, kteří se zabývají českou literaturu na vyšším stupni proto navrhovaná literatura je na jejich úroveň.

Summary: In this paper we consider the theoretical work of the translatologist André Lefevere and apply his model in practical study. Its focus is the analysis of the work of two Polish publishing houses: Afera and Książkowe Klimaty in the context of Lefevere’s work. The Afera Publishing House was created in the year 2010 and the Książkowe Klimaty Publishing House in 2013, in which year they published 11 books. Through their activity they familiarize many readers with interesting books by worth knowing new Czech authors. Their work depends on a very important condition — the close and careful cooperation of said authors with translators and editors during their text preparation process, as well as their commitment to very high quality graphic design. As a result, Afera and Książkowe Klimaty have managed to establish their fame as publishing houses proposing high quality literature of Czech origin. Their focus group is people who are interested only in the highest quality Czech literature, which is the reason why books they publish match their expectations so well. [/read]

T. 6. Cz. 1. Wolność tłumacza wobec imperatywu tekstu

Jana Šnytova: Vlastní jména v prózách Cirila Kosmače při překladu ze slovinštiny do češtiny / Nazwy własne w prozie Cirila Kosmača w przekładzie z języka słoweńskiego na język czeski (tłum. Marta Buczekpobierz [read more=”Rozwiń” less=”Zwiń”]

Translated Title: Proper names in the prose written by Ciril Kosmač with regard to their translation from Slovenian into Czech. Author Name: Jana Šnytova, Univerza v Ljubljani, Filozofska fakulteta, Oddelek za slavistiko, jana.snyt@yahoo.fr. Language: Czech, Polish. Issue: 6 (1)/2015. Page Range: 199-225. Klíčová slova: propria, překlad, Ciril Kosmač, František Benhart, slovinská literatura. Key words: proper names, translation, Ciril Kosmač, František Benhart, Slovenian literature.

Resumé: Vrcholné prózy C. Kosmače Jarní den, Tantadruj Balada o trubce a oblaku obsahují velké množství vlastních jmen, a to především reálných toponym z oblasti jihozápadního Slovinska, antroponym užívaných ve vesnickém prostředí v 1. polovině 20. století a přezdívek. Na základě analýzy originálu a překladu F. Benharta konstatujeme, že překladatel při práci s vlastními jmény volil především metodu transkripce (výpůjčky), méně často používá substituci, a to především u hypokoristik, a přezdívky nejčastěji doslovně překládá. Tímto přístupen zachovává, ba i silně podtrhuje kolorit slovinského prostředí, avšak na druhé straně ochuzuje čtenáře o některé organické prvky próz.

Summary: Kosmač’s best prosaic works Spring Day, Tantadruj and Ballade on a Trumpet and a Cloud contain a great number of proper names, in particular, real toponyms from the South‑West of Slovenia, anthroponyms used in the village environment in the 1st half of the 20th century, and nicknames. Based on the analysis of the original texts and Benhart’s translation, we state that, when translating proper names, the translator used mostly transcription (loanwords), less frequently substitution, mainly for hypocorisms, and literal translation for nicknames. This approach maintains, even emphasizes, the atmosphere and color of the Slovenian environment, however, it also deprives readers of the organic elements of the original works. [/read]

Dorota ŻygadłoCzopnik: „Wolność kontrolowana” — o (nie)zależności tłumacza. Uwagi do polskiego przekładu powieści Petry Hůlovej Umělohmotný třípokoj pobierz [read more=”Rozwiń” less=”Zwiń”]

Translated Title: „Controlled freedom” — about the (in)dependence of a translator. A few comments about the Polish translation of Petra Hůlová’s Umělohmotný třípokoj. Author Name: Dorota Żygadło‑Czopnik, Uniwersytet Wrocławski, Instytut Filologii Słowiańskiej, zydlo1@wp.pl. Language: Polish. Issue: 6 (1)/2015. Page Range: 105-119. Klíčová slova: česká literatura, překlad, jazyk, interpretace, volnost. Key words: Czech literature, translation, language, interpretation, freedom.

Resumé: V roce 2002 se v České republice objevil zajímavý fenomén — neznámá dívka Petra Hůlová vydala knihu, která se stala největším literárním pozdvižením posledních let. Spisovatelčin debut Paměť mojí babičce získal cenu Magnesia Litera v kategorii Objev roku a zvítězil v anketě „Lidových novin” jako Kniha roku. Próza Umělohmotný třípokoj získala Cenu Jiřího Ortena. Hůlová získala v roce 2008 Cenu Josefa Škvoreckého za román Stanice Tajga. Spisovatelka je v každé knize jiná, což však neznamená, že by její tvorba neměla svůj osobitý styl. Dnes je zřejmě nejoceňovanější mladou autorkou. Upozornila na sebe jazykem, jenž je směsicí obecne češtiny a překvapivých přirovnání, ale ojedinělá je i fabulační odvahou. Kniha, která nás zajímá — Umělohmotný třípokoj — je čtvrtým románem mladé prozaičky. Polská překladatelka Julia Różewicz byla oceněna jako „Nová tvář” literárního měsíčníku „Literatura na Świecie” („Světová literatura”) za překlad této knihy Petry Hůlové (polsky Plastikowe M3, czyli czeska pornografia). Cílem této práce je analýza specifického autorského jazyka, který česká spisovatelka v knize vytvořila, a jeho následná konfrontace s jazykem, který pro jeho „českou mutaci“ zvolila překladatelka Julia Różewicz.

Summary: In 2002 in the Czech Republic a very interesting phenomenon occured — an unknown young woman named Petra Hůlová published a book, which caused the biggest literary stir of recent years. The writer’s debut Paměť mojí babičce received the Magnesia Litera Award in the Objev roku (Discovery of the Year) category and won the Lidove noviny’s poll as Kniha roku (Book of the Year). The prose of Umělohmotný třípokoj won the Jiry Orten Award. In 2008, Hulova was awarded with the Josef Škvorecký Award for the novel Stanice Tajga. In every book the writer seems different, which does not mean that she has no individual style. She is undoubtedly the most award‑winning young author today. She captured readers’ attention with the language used, which is a mixture of colloquial Czech and surprising similes. Quite unique is also the bravery of her storytelling. The book we are interested in, Umělohmotný třípokoj, is the fourth novel by the young writer. The Polish translator Julia Różewicz was awarded for the “New face” category of the literary magazine Literatura na Świecie for her translation of the Petra Hulova’s book (in Polish: Plastikowe M3, czyli czeska pornografia, Afera 2013). The goal of this study is to analyze the Czech author’s specific language and to later confront it with the language chosen for its “Czech mutation” by the translator, Julia Różewicz. [/read]

T. 6. Cz. 2. Bibliografia przekładów literatur słowiańskich (2014)

Bibliografia przekładów literatury czeskiej w Polsce w 2014 roku (Katarzyna Cupała i Justyna Pastyrczyk‑Ożyńskapobierz[read more=”Rozwiń” less=”Zwiń”]

Translated Title: The bibliography of translations of Czech literature in Poland in the year 2014. Author Name: Katarzyna Cupała i Justyna Pastyrczyk‑Ożyńska, Uniwersytet Wrocławski. Language: Polish, Czech. Issue: 6 (2)/2015. Page Range: 81-83. Key words: Czech literature in Poland.[/read]

Bibliografia przekładów literatury polskiej w Czechach w 2014 roku (Katarzyna Cupała i Justyna Pastyrczyk‑Ożyńskapobierz[read more=”Rozwiń” less=”Zwiń”]

Translated Title: The bibliography of translations of Polish literature in Czech Republic in the year 2014. Author Name: Katarzyna Cupała i Justyna Pastyrczyk‑Ożyńska, Uniwersytet Wrocławski. Language: Polish, Czech. Issue: 6 (2)/2015. Page Range: 85-88. Key words: Polish literature in Czech Republic .[/read]

Dorota Żygadło‑Czopnik: O przekładach literatury polskiej w Czechach i czeskiej w Polsce. Komentarz do bibliografii przekładów w 2014 roku pobierz[read more=”Rozwiń” less=”Zwiń”]

Translated Title: O překladech polské literatury v České republice a české v Polsku Komentovaná bibliografie za 2014 rok / On translating Polish literature in the Czech Republic and Czech literature in Poland. Commentary on the 2014 bibliography. Author Name: Dorota Żygadło‑Czopnik, Uniwersytet Wrocławski, Wydział Filologiczny, Instytut Filologii Słowiańskiej, Zakład Bohemistyki, zydlo1@wp.pl. Language: Polish. Issue: 6 (2)/2015. Page Range: 89-108. Klíčová slova: komentář, bibliografie, překlad, polská a česká literatura. Key words: commentary, bibliography, translation, Polish and Czech literature.

Resume: Historie česko‑polských vztahů je dlouhá. Rok 1989 nesporně přinesl epochální změnu i z hlediska česko‑polských vztahů. Teprve tehdy se Češi a Poláci stali svéprávnými sousedy. Územní spory se neobnovily, obě země navíc pojily vzájemné sympatie kulturních i politických elit. Česko‑polské vztahy jsou nyní nejlepší za posledních tisíc let. Tato studie, ač rozsahem nevelká, usiluje podat ucelený obraz vzájemných kulturních a jazykových vztahů obou národů za 2014 rok. Lze ji tedy hodnotit jako cenný příspěvek k této problematice. Bibliografie je rozdělena do dvou části, z nichž první uvádí Bibliografia przekładów literatury polskiej w Czechach w 2014 roku a druhá Bibliografia przekładów literatury czeskiej w Polsce w 2014 roku, obě části obsahují překladovou literaturu. Zpracovaná bibliografie není výhradně věnována knihám, zahrnuje také časopisy i internetové stránky. Konečným záměrem celého projektu je prostřednictvím serii „Przekłady Literatur Słowiańskich” poskytnout odborné i laické veřejnosti vyčerpávající seznam publikací — překladů české a polské literatury za rok 2014 vydaných na území České republiky a Polska.

Summary: The history of Polish‑Czech dealings is long. There is no doubt that the year 1989 brought epochal changes in Polish‑Czech relations. Only then did the Czechs and Poles become rightful neighbours. Territorial disputes are a nonissue and the two countries are connected to each other with mutual affection of the cultural and political elite. Czech‑Polish relations are the best they have been in over a thousand years. This publication, although small in scale, is intended to provide a full picture of the cultural and linguistic relationship between the two nations for the year 2014. It can be viewed as a valuable contribution to this issue. The bibliography is divided into two parts, where the first includes, The bibliography of the translated works of Polish literature in the Czech Republic in 2014, and the second one includes, The bibliography of the translated works of Czech literature in Poland in 2014. Both parts include translated literature. The bibliography is devoted not only to books, but also takes into account periodicals and websites. The ultimate goal of the whole project was to provide both the experts and readers, through the series „Slavic Literature Translations”, with a comprehensive list of translated works of Polish and Czech literature published in Poland and the Czech Republic in the year 2014. [/read]

T. 7. Cz. 2. Bibliografia przekładów literatur słowiańskich (2015)

Bibliografia przekładów literatury czeskiej w Polsce w 2015 roku (Jakob Altmanpobierz [read more=”Rozwiń” less=”Zwiń”]
Translated Title: The bibliography of translations of Czech literature in Poland in the year 2015. Author Name: Jakob Altman. Uniwersytet Śląski. Language: Polish, Czech. Issue: 7 (2)/2016. Page Range: 75-77. Key words: Czech literature in Poland.[/read]

Bibliografia przekładów literatury polskiej w Czechach w 2015 roku (Jakob Altmanpobierz [read more=”Rozwiń” less=”Zwiń”]
Translated Title: The bibliography of translations of Polish literature in Czech Republic in the year 2015. Author Name: Jakob Altman. Uniwersytet Śląski. Language: Polish, Czech. Issue: 7 (2)/2016. Page Range: 79-81. Key words: Polish literature in Czech Republic .[/read]

Izabela Mroczek: Komentarz do bibliografii przekładów literatury czeskiej w Polsce i literatury polskiej w Czechach w 2015 roku pobierz [read more=”Rozwiń” less=”Zwiń”]
Translated Title: Komentáře k Bibliografie překladů české literatury v Polsku a polské literatury v České republice v 2015 roce / A commentary on the Bibliography of translations of Czech literature in Poland and Polish literature in the Czech Republic in 2015. Author Name: Izabela Mroczek, Uniwersytet Śląski, Instytut Filologii Słowiańskiej, izabela.mroczek@us.edu.pl. Language: Polish. Issue: 7 (2)/2016. Page Range: 83-90. Klíčová slova: překlady české literatury v Polsku, překlady polské literatury v České republice, překladatelé české literatury v Polsku, překladatelé polské literatury v České republice. Key words:  translations of Czech literature in Poland, translations of Polish literature in the Czech Republic, translators of Czech literature in Poland, translators of Polish literature in the Czech Republic.
Resume: Komentáře do bibliografie překladů české literatury v Polsku a polské literatury v České republice v  2015 roce je rekapitulaci událostí na polském a českém vydavatelském trhu, spojených s publikací překladů české literatury v Polsku a polské literatury v České republice v roce 2015. V této souvislosti se prezentovaly nejdůležitější překladové publikace v tomto jazykovém páru, uvedla se významná nakladatelství a aktivní překladatele. Kritický přehled je doprovázen stručným nastíněním vývoje polských a českých nakladatelů, zabývajících se prezentací polské literatury v České republice a české literatury v Polsku.
Summary: Annotations to the bibliography of literary translations of Czech literature in Poland and Polish literature in the Czech Republic in 2015 is a summation of events in both the Polish and Czech publishing markets, connected with the publishing of literary translations of Czech literature in Poland and Polish literature in the Czech Republic in 2015. Within the framework of annotation, the most important literary translations in this language pair were presented, pointing to the leading publishers and active translators. An evaluative review is linked to a compact outline of the development of Polish and Czech publishers that handle Polish literature in the Czech Republic and Czech literature in Poland. [/read]